Duben 2007

Kopretiny

30. dubna 2007 v 19:16 Povídky
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Jekí úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát:,, Kdeko-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle.´´
Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala ho.
Stál tam snad už tři hodiny, ani jednou se neotočil, ani jednou se nepodíval jinam, než na tvář té dívky. Přistoupila jsem blíž, abych mu viděla do tváře. Uviděl mě a sna d by mě ani nevnímal, kdybych na něj nepromluvila. Byl hezký a mně se zdálo, že jsem snad hezčího kluka nikdy neviděla. Bylo divné, že takový kluk není teď někde na koupališti, kdy by byl obklopen spoustu dívek, že tu stojí a padají mu slzy. Když jsem se mu podívala na rty, uviděla jsem, že si s někým povídá, ale nikdo tu nebyl. Až po chvíli jsem ssi uvědomila, že slova, která vypouští přes rty jsou určena někomu, kdo už na věky spí. Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou dívku. 3eptal něco, ale já mu nerozuměla.
Až po chvíli vzlykl a zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?´´ V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapalil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mě. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima s ena mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově mekký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?´´ promluvil na mě. Nezmohla jsem ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. ,,Promiň já nechtěla.´´ řekla jsem. ,,To nic.´´ řekl a začel mi vyprávět svůj ppříběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadla mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsem spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastalo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme poprvé spolu spali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohádali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci ´´.
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedninými svědky naší rozmluvy.
Jeho oči měli takový divný smutek a žal, jaký jssem ještě nikdy neviděla. Bylo zvláštní, vidět brečet kluka. ,, Když jí bylo 17, chodili jsme spolu právě rok. Oslavovali jsme to s kamarády na chatě rodičů a potom jsme se šli koupat. Bylo nádherné se spolu ve vodě milovat a potom celou budoucnost. ráno kámoši odjeli a my zůstali sami.
Udělali jsme si slvnostní snídani v trávě a v té chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na světě.´´ Když dokončoval vyprávění, zpomaloval věty a oči se mu zalévali slzami. Potom začal vyprávět ten smutný den...,,Bylo právě takové vedro jako je dens a my se rozhodly, že si vyjedeme do přírody. Jeli jsme k nádhernému jezeru kousek od nás, kde většinou nikdo není. A i dens jsme tu byli sami. Klárka byla ten den nádherná. Měla úplně nové šaty a valsy krásně rozevláté. Byl jsem šťasný...večer se blížil a my jsme se rozhodli jít si zatancovat na ples. Lidé se po nás dívali a říkali, jaký jsme nádherný pár.
když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsem se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli těžce zraněnou dívku, která si přeje , abych tam přijel.
Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být.´´ Pak se obrátila na rodič a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla:,,Za všechno, co jste pro mě udělai, vám děkuju.´´
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla:,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretiny a nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě.´´ Potom usnala my jsme museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slzami ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěla jsem umřít. Dávali jí jen malou naději.
Celou noc jsem prochodil nevěděl, zda ještě žije. svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení.
Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekli mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu....
Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsme byli šťastní. bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítel si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do ni opilý řidič.¨
A teď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty sji první, s kým mluvím. Nevím, ale citím, že ty sji jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou už chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného.´´
S těmito slovy se se mnou rozloučil a já citila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý!
Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili ns výlety, ale nikdy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít.
Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah´´, ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození.
Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkami bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi-jsou tu se mnou...

Vadí ti něco??

30. dubna 2007 v 19:15 | Mišule |  Světové problémy
Vadí ti něco? Máš problém?
Nerad/a chodíš do školy?
Oni chodí rádi!
Nerad ovoce nebo zeleninu?
Oni si nevybírají!
Jsi na dietě?
Oni umírají
Vadí ti,že ´tvoji rodiče se ti pletou do života?
Oni nemají rodiče
Nudí tě pořád stejné hry a hračky?
Oni nemají na výběr
Koupili ti Adidas a ty si chtěl Nike?
Tady mají jen jednu značku
Vadí ti, že musíš v 8 večer spát?
Oni se nechtějí probudit
Ještě si myslíš, že máš plno starostí? Rozhlédni se okolo sebe a děkuj za vše co máš! Máme štěstí, máme víc než potřebujeme, abychom byli šťastní. Přestaňmě si stěžovat-pomáhejme si!

Příběh

30. dubna 2007 v 19:11 | Mišule |  Povídky
Pětičlenná rodinka si vyjela na pláž. Děti si užívaly moře a stavěly hrad z písku, když tu se v dálce objevila jakási stará žena. Šedé vlasy ji poletovaly ve větru, šaty už měla jen samé špinavé cáry. Jak šla, sbírala pořád cosi ze země, dávala to do tašky a něco při tom mumlala.
Rodiče přivolali děti k sobě a nakázali jim, aby se od té staré paní držely dál. Když je míjela, usmála se na ně. Nikdo jí však pozdrav neopětoval.
Za prá měsíců se o té stařeně dozvěděli, že ze svého vlastního rozhodnutí zasvětila celý život tomu, že na plážích sbírala skleněné střepy, aby se o ně nepořezaly děti...

Lunární cyklus

29. dubna 2007 v 12:25 | Mišule |  Luna
Pls jestli budete kopírovat,přidejte zdroj!!

Lunárnímu cyklu je potřeba se naučit. Sluneční cyklus je jasný a zřetelný,cyklus Měsíce naopak skrytý a do jeho tajů se daleko hůře proniká. Slunce můžeme vidět skoro pořád stejné, nemá žádnou tajemnou ani zádumčivou tvá,kdežto Luna je bledé oko velkých a tajuplných hlubin,které mnoha lidem nedávají spát. Zrcadlo temnot má několik tváří,které se vzájemně periodicky spojují i rozdvojují. V době novoluní se provádějí rituály,ale můžeme v tuto dobu začít s přemýšlením nad sebou a ostatními lidmi. Za přibývajícího Měsíce se konají obřady vytvoření něčeho nového,ale také takové,při kterých se chceme zbavit určitého zlozvyku. Rostliny vysazené za přibývajícího Měsíce mají schopnost vidět v temnotách,světlo úplňku je nejlepší pro očistu křišťálové koule a pro nabíjení předmětů,které mají sloužit dál. Veškerý lunární cyklus je spjat s přírodou,a proto bychom ho měli nejen ctít,ale vždy hrát i podle jeho pravidel.

Skořice

29. dubna 2007 v 12:24 | Mišule |  Květiny,rostliny a ovoce
Pls jestli budete kopírovat,přidejte zdroj!!

Skořice je koření potřebné nejen do jablkových závinů a na svařené víno. Horký nápoj ze skořice povzbuzuje krevní oběh a způsobuje pocení. S pomocí skořice můžeme předejít chřipce a nachlazení,katarům nebo infekcím. Samozřejmě tyto stavy také pomáhá léčit a je výborným prostředkem ke sražení horečky. Inhalace skořicového oleje například zase uvolní zacpaný nos a oceníte ji při infekcích dýchacích cest. Skořice zlepšuje trávení a uklidňuje koliky,průjmy,nevolnosti a nadýmání,příznivě ovlivňuje metabolismus,což oceňují diabetici. Tím ale výčet jejích kladů z hlediska našeho zdraví zdaleka nekončí. Skořice obsahuje taniny, které tlumí krvácení. Esenciální oleje ve skořici pak mají antibakteriální a antivirové účinky. Léčí akutní infekce jako zánět močového měchýře,střevní katary,bronchitidu a afty. Ze skořice se dá připravit antiseptická lázeň,vhodná na oplachování ran způsobených hmyzím bodnutím či kousnutím.ovšem dá se použít i proti vším a k hojení zanícených míst na pokožce.

Arganový olej

29. dubna 2007 v 12:23 | Mišule |  Květiny,rostliny a ovoce
Pls jestli budete kopírovat,přidejte zdroj!!

Arganový strom je pro berberské kmeny Amazigh v jihozápadním Maroku životem i kulturou, ale pro okolní svět byl dlouho jen turistickou kuriozitou. Až později o něj začali vědci projevovat zájem a to hlavně v oboru kosmetiky a potravních doplňků. Ze semen plodů arganového stromu se totiž dá získat olej zajímavých vlastností. Berbeři o jeho síle věděli a využívali ji. Bádání odborníků prokázala,že konzumace tohoto oleje snižuje hladinu LDL cholesterolu a krevní tlak. Tím tedy také riziko srdečního infarktu. Díky obsahu nejaktivnější formy vitaminu E má olej antioxidační účinky. Olej se s úspěchem využívá v kosmetice. Je výborný na suchou pleť,má hydratační účinky. Napomáhá regeneraci,zpomaluje stárnutí kůže,zabraňuje tvorbě těhotenských strijí. Plnohodnotný arganový olej se však získává poměrně náročnou metodou. Na jeden litr oleje je třeba téměř 30kg plodů. Sklizeň je namáhavá,protože plody se musí sklízet ručně. A tak je arganový olej několikanásobně dražší než panenský olivový olej.

Lnice květel

29. dubna 2007 v 12:23 | Mišule |  Bylinky
jestli budete kopírovat,pls přidejte zdroj.

Lnice květel patří k vynikajícím léčivkám pro řadu nemocí. Dá se z ní připravit jak vodní nálev,tak i teplý odvar v mléce na periferní cévy,křečové žíly i jako mast do konečníku na hemeroidy. Lnice léčí úbytek svalové hmoty i žaludek,příznivě působí proti vředům a dobře se uplatňuje i při léčbě rakoviny.

Plavuň obecná

29. dubna 2007 v 12:22 | Mišule |  Bylinky
Jestli budete kopírovat,přidejte pls zdroj!!

Léčení plavuní obecnou je málo známé,ačkoliv ji u nás v lesích hornatějších poloh také naleznete. Užívanou částí jsou výtrusy a ojediněle i sušená nať. Droga je bez chuti a bez zápachu. Výtrusy plavuně obsahují až 50% mastného oleje,membránovou látku spor-sporonin a stopy alkaloidů. V nati jsou rovněž alkaloidy a to lykopodin,klavatin a klavatoxin. Výtrusy mírní zánětlivé kožní procesy a užity vnitřně tlumí bolesti při zánětech močových cest. Větší dávky natě však působí jedovatě na centrální nervový systém.

Líska

29. dubna 2007 v 12:20 | Mišule |  Květiny,rostliny a ovoce
Pls jestli budete kopírovat,přidejte zdroj!!

Kdo má zdravé zuby,rád chroupe lískové oříšky. Ale líska obecná nabízí kromě olejnatých plodů také listy,které se využívají v kosmetice a mají léčivé účinky. Sbírají se v červnu a červenci,jsou poměrně rychle usušené. Látky,které obsahují,působí spasmolyticky a uklidňují střevní peristaltiku. Odborníci doporučují čaj při křečích hladkého svalstva trávicího traktu,při nadýmání a průjmech nebo při chorobách dolních cest močových.

Pro bezbolestný rozchod

27. dubna 2007 v 21:13 | Mišule |  Rituály
Pls jestli si budete chtět tohle okopčit,přidejte zdroj!!
Láska sama je jako dobré kouzlo. Jsme slepí,hluší a nechceme,aby se rozplynula a my vystřízlivěli. Trápíme se pro ni,ať ji už máme nebo ne,a proto je tématem poznávání magie lásky. Někdy,ať se sebevíc snažíte,vaše láska skončí. Už to není ono a z nejrůznějších důvodů už v sobě nenalézáte další sílu k její podpoře. Dokonce můžete mít pocit,že vás svazek dusí a že takhle dál nemůžete. V takovém případě je opravdu lepší všechno ukončit. Ne každý má ale odvahu ze vztahu odejít. Řada lidí se bojí následků a toho,že partnera zraní. Použijte tedy kouzlo pro ,,bezbolestný rozchod''.
Budete potřebovat:papír modré barvy,kámen(nejvhodnější je křemen),dvě bílé svíce,kousek bílé vlny a zápalky.
Na papír napište jméno partnera a tímto papírem poté zabalte kámen. Omotejte vše důkladně bílou vlnou a balíček postavte mezi svíce. Ty zapalte a odříkejte,nebo odzpívejte formulku: ,,Ať láska veškerá odletí a vyprchá. Ať voda odnese ji,ať vítr vezme ji s sebou.'' Kámen potom odmotejte a zahoďte,papír spalte.

Chiromantie

27. dubna 2007 v 21:12 | Mišule |  Chiromantie
Pls jestli si budete chtít tohle okopčit,přidejte zdroj!!

Umění předpovídat budoucnost podle čar a znamení na lidské ruce. Je to prastaré věštecké umění. Zmínka o něm je dokonce ve Starém zákonu,kde se píše:,,Bůh vložil do ruky všech znamení,aby každý znal svůj osud''. Při čtení z ruky se dává přednost levé ruce před pravou. Ve většině případů je mnoho těch,kteří hádají z ruky jasnovidných a pohled do dlaně používají jen pro kontrolu. K hlavním znakům patří čára života,čára srdce a čára rozumu. Čára života se nalézá mezi palcem a ukazováčkem. Čára srdce vychází z vnějšího okraje ruky a končí pod prostředníčkem,rovnoběžně protíná oblasti prstů. Čára rozumu vede prostředkem dlaně.

Mandragora

27. dubna 2007 v 21:10 | Mišule |  Bylinky
Jestli si budete chtít tohle okopčit,pls přidejte zdroj!!

Mandragora je bylina,která nemá téměř žádný stvol a její listy vyrůstají téměř od země. Nádherně rozkvétá na podzim. Cenný je u mandragory kořen. Svým tvarem připomíná člověka. Často byl pro svůj tvar použit jako čarodějnický nástroj. Někdy se také mandragoře říkalo ďáblovo býlí. Středověké dívky s citovými problémy si potíraly mízou mandragory celé tělo. Z mandragory se vyráběl lék proti růži a dně. Mandragoru užíval císař Nero. Před poznáním hašiše byla mandragora vyhledávanou drogou. Plod mandragory vyvolává příjemné snění. Vyvolává také pohlavní potřebu. Nejdražší byla natrhaná pod šibenicemi.

Levitace

26. dubna 2007 v 20:08 | Mišule |  Levitace
Prosím jestli si budete chtět tohle zkopčit,přidejte zdroj!!
Původ tohoto slova nalezneme v latině. Levita znamená lehkost. Levitace je jev,při kterém se člověk nebo předmět vznáší. Vypadá to,jako kdyby nepůsobila zemská přitažlivost. Někomu se to může zdát nemožné,ale tento názor vychází z našeho myšlení. Nic není nadpřirozené,jen některé jevy nechápeme a nedokážeme si je vysvětlit. Například za normálních okolností při chůzi po žhavém uhlí dojde k poškození pokožky. Při změněném stavu mysli naše pokožka rozžhaveným uhlíkům odolá. Levitaci proslavil Skot Daniel Dunglas Home(1833). Předváděl i levitaci předmětů. Pocházel z rodiny,kde se projevovaly psychotronické fenomény a hlavně jasnovidectví. Ve své knize,,Odhalení o mém nadpřirozeném životě'' popisuje pocity při levitaci:,,Během vznášení,čili levitace,jsem neměl žádné zvláštní pocity,až na jeden,který přisuzuji přebytkům elektřiny v nohou. Necítil jsem,že by mne podepírala nějaká ruka.

Lilie-text

25. dubna 2007 v 20:15 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
Než zavřel bránu, oděl se do oceli a zhasil svíci,

bylo už k ránu, políbil na posteli svou ženu spící,

/: spala jak víla, jen vlasy halily ji,

jak zlatá žíla, jak jitra v Kastilii,

něžná a bílá jak rosa na lilii,

jak luna bdící. :/



Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí,

lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí,

/: polnice břeskné vojácká melodie,

potoky teskné - to koně zkalili je,

a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/



Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče,

rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče,

/: s rukama v týle jdou vdovy alejemi,

za dlouhé chvíle zdobí se liliemi,

lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/

Bratříčku zavírej vrátka-text

25. dubna 2007 v 20:14 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
1. Bratříčku,nevzlykej, to nejsou bubáci,

vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,

přijeli v hranatých železných maringotkách.



2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,

buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe

na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.



R: Prší a venku se setmělo,

tato noc nebude krátká,

beránka vlku se zachtělo,

bratříčku, zavřel jsi vrátka?



3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,

nadávky polykej a šetři silami,

nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.



4. Nauč se písničku, není tak složitá,

opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,

budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.



R: Prší a venku se setmělo,

tato noc nebude krátká,

beránka vlku se zachtělo,

bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!

Salome-text

25. dubna 2007 v 20:12 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
1. Něžná i proradná, krutá i bezradná,

plamen i červánek, ďábel i beránek,

cukr i sůl,

u vůně hřebíčku, u rytmu střevíčků

císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil

království půl.



R: Salome, noc už je na sklonku,

Salome, podobnas' úponku,

podobna kytaře pro svého vladaře,

Salome, tančíš.



R: Salome, sťali už Křtitele,

Salome, usměj se vesele,

točíš se ve víru, ústa jak upíru

krví ti planou, Salome, la la la ...



2. Noci už ubývá, císař se usmívá,

pokojně mohu žít, všeho lze použít

pro dobrý stát,

možná ho napadlo prastaré říkadlo:

dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse

nemá se štkát.



R: Salome, netanči, nechceš-li,

Salome, hosté už odešli,

jenom roj komárů dopíjí z pohárů

krůpěje vína.



R: Salome, trochu jsi pobledla,

Salome, v koutku jsi usedla,

víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,

Salome! Pláčeš ...? La la la ...

Morituri te salutant

25. dubna 2007 v 20:07 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
tak tuhle skvělou písničku zná snad každej..
1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína


a šedé šmouhy kreslí do vlasů

[: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,

a pírka touhy z křídel Pegasů. :]



2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,

má v ruce štítky, v pase staniol,

[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma

dvě křehké snítky rudých gladiol. :]



R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,

počkejte chvíli! Mé oči uviděly

tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,

seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!

Morituri te salutant, morituri te salutant!



3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá

a písek víří křídlo holubí,

[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá

a zvedá chmýří, které zahubí. :]



4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,

mosazná včelka od vlkodlaka,

[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína

a děsně velká bílá oblaka. :]

Marat ve vaně-text

25. dubna 2007 v 20:05 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
Rec: Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty

dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než

stačila odvolat.



1. Pohled se odvrátí, Koperník v sutaně,

smrtka si obrátí Marata ve vaně,

stránka se otáčí, Koniáš zatleská,

Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,

Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,

smrt bývá nehezká.



R: Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy,

ruka, jež před chvílí hladila ramena, zkameněla,

na nic je pero a k ničemu snář, zemřely Múzy,

to, že se nestřílí, smrt jenom znamená pro anděla.



2. Písnička dozněla, bytem je šatlava,

před vraty kostela uvidíš Václava,

drží se klepadla, hrobař si ruce mne,

odhoďte zrcadla, není to dojemné,

odhoďte zrcadla, není to dojemné,

není to dojemné.



3. Cromwell má namále, Hus čeká na kata,

Smrtka má korále, korále ze zlata,

kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,

ranami nachoví, dívej se, člověče,

dívej se, člověče, dívej se, člověče!



R:



4. Johanku stříhají, ruka je zemdlená,

pacholci říhají, ocel je kalená,

pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,

Smrt sedí v propadle oděna v saténu,

Smrt sedí v propadle oděna v saténu,

oděna v saténu.



5. Jesenin opilý chystá si oprátku,

Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,

vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,

Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,

Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,

Smrtka si obarví.

R:



6. Kennedy ve voze proklíná raracha,

pohřebním na voze uvidíš Palacha ...

Habet-text

25. dubna 2007 v 20:02 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
1. Dvě hvězdy v Malém voze svítí ještě zrána,

vidí, jak po obloze přeletěla vrána,

rybáři vstávají a rozhazují sítě

a hvězdy zpívají, když narodí se dítě.



R: Ave padalo z nebe jako mana,

Ave, znělo to trochu jako hrana,

Ave, to značí: vítejte, vy mladí,

a ruce hladí, a ruce hladí.



R: Ave, la la la ...,

Ave, la la la ...,

Ave, to značí: vítejte, vy mladí,

a ruce hladí, a ruce hladí.



2. Mladí už nekřičí, vždyť ústa lze jim ucpat,

i tlukot slavičí lze stiskem ruky uspat

a jásat s Herodesem, tleskat v dešti díků,

než někdo za závěsem zvedne v pěsti dýku.



R: Habet, znělo to stejně jako prve,

Habet, jen trochu víc tam bylo krve,

Habet, to značí palec směrem k hlíně

za ruce v klíně, za ruce v klíně.



R: Habet znít bude stejně jako prve,

Habet, jen hodně víc tam bude krve,

Habet, to značí palec směrem k hlíně

za ruce v klíně, za ruce v klíně.

Pasážová revolta

25. dubna 2007 v 20:00 | Mišule |  Karel Kryl
*ZDROJ*
1. Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda

a vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda,

na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu,

na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu.

I naše generace má svoje prominenty,

program je rezignace a facky argumenty,

potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu

a místo přesvědčení jen pití piva - z žalu.



2. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,

sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,

civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,

a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.

I naše generace má svoje kajícníky

a fízly z honorace a skromné úředníky

a tvory bez svědomí a plazy bez páteře

a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.



3. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,

umíme dělat komromisy a zradit kamaráda

a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce

a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.

I v naší generaci už máme pamětníky

a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.



Rec: A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí,

ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi!